Počasí na Českomoravské vrchovině: chladný předěl a mrazové kotliny
Českomoravská vrchovina je rozsáhlá pahorkatina v centru republiky tvořící přirozený klimatický předěl mezi Čechami a Moravou. Její nadmořská výška se pohybuje převážně mezi 500 a 800 m n. m. — nejvyšším bodem jsou Javořice (837 m). Třebaže nedosahuje horských výšek, její klima je překvapivě drsné a v některých ohledech extrémnější než v okolních pohořích.
Přechodné klima a hlavní rozvodí
Vrchovina tvoří hlavní evropské rozvodí mezi Severním a Černým mořem. Vody ze západní části (Sázava, Doubrava, Chrudimka) odtékají Labem do Severního moře, zatímco z východu (Svratka, Jihlava, Oslava) do Dunaje a dále do Černého moře. Tato poloha ovlivňuje i podnebí — region je vystaven jak atlantskému proudění od západu, tak kontinentálnímu vlivu z východu.
Průměrná roční teplota se ve vyšších partiích pohybuje kolem 5–6 °C, v nižších polohách 6–7 °C. To je výrazně méně než v Polabí (9–10 °C) nebo na jižní Moravě. Roční úhrn srážek činí 650–800 mm, místy v Žďárských vrších přes 900 mm.
Mrazové kotliny a noční chlad
Vrchovina je proslulá výskytem tzv. mrazových kotlin. V uzavřených sníženinách, kde se v noci hromadí studený vzduch, dochází k extrémnímu nočnímu ochlazení. Nejznámější jsou kotliny v okolí Jihlavy, Žďáru nad Sázavou a Polničky. V některých z nich byly za jasných zimních nocí naměřeny teploty pod –35 °C — což jsou hodnoty srovnatelné s vysokohorskými stanicemi.
Stanice Litvínovice u Českých Budějovic, Polom u Malých Svatoňovic a stanice v okolí Žďárských vrchů patří v Česku k oblastem s nejnižšími absolutními minimy mimo hory. V oblasti Jihlavska bývají letní rána chladná i v červenci — pod 5 °C nejsou výjimkou.
Žďárské vrchy
Chráněná krajinná oblast Žďárské vrchy zaujímá nejvyšší a srážkově nejbohatší část vrchoviny. Pramení tu důležité řeky Svratka, Sázava, Doubrava i Chrudimka. Roční úhrny srážek tu přesahují 900 mm, sníh leží na hřebenech 100–130 dní v roce. Devínek a Žákova hora s rašeliništi patří k nejcennějším přírodním partiím a klima zde připomíná spíše horské oblasti než pahorkatinu.
Krajina otevřených pastvin a remízků v kombinaci s častými mlhami a inverzemi vytváří romantickou atmosféru, kterou ocenil i malíř a fotograf Josef Sudek. Pro plánování výletů sledujte aktuální počasí v Žďáru nad Sázavou, Svratce nebo Novém Městě na Moravě.
Jihlava — metropole chladu
Jihlava patří mezi nejchladnější krajská města v Česku. Průměrná lednová teplota dosahuje –3 až –4 °C, červencová sotva 17 °C. Vegetační období trvá jen 150–160 dní, což je o měsíc méně než v Praze. Sníh leží průměrně 80–100 dní v roce, v okolních vyšších polohách i 120 dní.
Pro běžkaře a milovníky zimních sportů je oblast Vysočiny mezi Novým Městem na Moravě a Žďárskem ideální — hostí Světový pohár v biatlonu i tradiční Zlatou lyži. Sněhové podmínky bývají stabilnější než v nižších částech republiky.
Léto na vrchovině
Léta jsou na Českomoravské vrchovině mírná. Tropické dny (≥30 °C) jsou výrazně vzácnější než v nížinách — průměrně 5–10 dní za rok, ve vyšších polohách jen 2–4 dny. Noci jsou chladné, často s rosou a ranní mlhou v údolích. Pro turisty je to ideální prostředí pro pěší túry a cykloturistiku — horka nejsou tak vyčerpávající jako v Polabí.
Letní bouřky přicházejí typicky odpoledne, zejména v červnu a červenci. Vrchovina je sice méně bouřkově aktivní než jižní Morava, ale supercely při extrémních synoptických situacích sem zasahují také.
Plánování pobytu
Vrchovina je celoročně přívětivá pro turistiku, cyklistiku i lyžování. V zimě sledujte teploty pečlivě — rozdíl mezi údolím a hřebenem může činit 10 °C. Pro detailní informace navštivte stránky pro Jihlavu, Havlíčkův Brod, Pelhřimov nebo Třebíč. Vždy se vyplatí mít s sebou teplejší vrstvu navíc — i v létě.