Nejchladnější místa v České republice

Česká republika nemá arktické klima, přesto se na jejím území nacházejí místa, kde teploty pravidelně klesají na hodnoty srovnatelné se skandinávskými zeměmi. Kombinace nadmořské výšky, tvaru terénu a atmosférických podmínek vytváří takzvané mrazové kotliny, ve kterých se dosahují rekordních minim.

Absolutní teplotní minimum

Nejnižší oficiálně naměřená teplota v České republice je minus 42,2 stupně Celsia. Zaznamenána byla 11. února 1929 na Litvínovicích u Českých Budějovic. Tento rekord přetrvává téměř sto let a je nepravděpodobné, že bude v současném klimatu překonán. Šlo o výjimečnou kombinaci arktického vpádu, sněhové pokrývky, jasné oblohy a bezvětří v mělké kotlině.

Mrazové kotliny a inverze

Mrazová kotlina je terénní sníženina, do které za bezvětrných nocí stéká studený vzduch z okolních svahů. Studený vzduch je těžší než teplý, takže se hromadí u dna kotliny a vytváří takzvanou teplotní inverzi. Zatímco na okolních kopcích může být o 10 i více stupňů tepleji, v kotlině teplota stále klesá.

Podmínky pro vznik silné inverze jsou jasná obloha bez oblačnosti, bezvětří nebo velmi slabý vítr, sněhová pokrývka, která odráží sluneční záření a brání ohřevu půdy, a dlouhé zimní noci, které poskytují dostatek času pro radiační ochlazování.

Nejchladnější lokality

Mezi trvale nejchladnější místa v Česku patří několik typově odlišných oblastí.

• Šumava — Jezerní slať a Kvilda — Šumavské pláně v nadmořské výšce kolem tisíc metrů patří k nejchladnějším obydleným místům v Česku. Kvilda drží řadu rekordů v minimálních teplotách. Rašeliniště a mělké kotliny zesilují efekt inverze. Teploty pod minus 30 stupňů se zde vyskytují několikrát za desetiletí.
• Krkonoše — Luční bouda a Sněžka — Nejvyšší česká hora dosahuje 1 603 metrů a na jejím vrcholu je průměrná roční teplota pouhé 0,2 stupně. Sněžka je ovšem chladná hlavně kvůli výšce a expozici větru, nikoli díky inverzi. Skutečné minimum na Sněžce je kolem minus 30 stupňů.
• Českomoravská vysočina — Jihlava a okolí — Vnitřní Vysočina s nadmořskou výškou 500 až 700 metrů je jedním z nejchladnějších regionů v nížinném Česku. Mělké údolí Jihlavy a Sázavy vytváří místní mrazové kotliny.
• Třeboňská pánev a Českobudějovická pánev — Rozsáhlé ploché pánve v jižních Čechách jsou proslulé silnými inverzemi. Rybníky a mokřady zvyšují vlhkost vzduchu, což paradoxně pomáhá radiačnímu ochlazování v suchých mrazivých nocích.

Proč jsou některá místa výjimečně chladná

Fyzikální princip je jednoduchý. Zemský povrch se v noci ochlazuje vyzařováním tepla do vesmíru. Oblačnost funguje jako izolační vrstva a část tepla vrací zpět. Při jasné obloze se povrch ochlazuje rychle a bez omezení. Sněhová pokrývka má vysokou odrazivost, takže i přes den pohlcuje minimum slunečního tepla. A bezvětří brání promíchávání vzduchu, takže studená vrstva u země zůstává nenarušená.

V mrazových kotlinách se tyto faktory sčítají a teplota může klesnout o 15 až 20 stupňů pod hodnotu naměřenou na nejbližší meteorologické stanici v otevřeném terénu.

Teplotní rekordy v kontextu klimatické změny

Průměrná roční teplota v Česku vzrostla od roku 1961 přibližně o 2 stupně. Extrémní minima se vyskytují méně často, ale nevymizela úplně. V lednu 2017 klesla teplota na šumavské Jezerní slati pod minus 33 stupňů. Klimatická změna způsobuje častější a delší teplá období, ale při správné konstelaci atmosférických podmínek zůstávají české mrazové kotliny schopné produkovat mimořádně nízké teploty.