Nejteplejší léta v historii České republiky

Letní vedra nejsou v České republice ničím novým, ale jejich intenzita a frekvence v posledních desetiletích výrazně vzrostly. Analýza teplotních záznamů ukazuje jasný trend, kdy se průměrné letní teploty posouvají směrem vzhůru a extrémní hodnoty se vyskytují stále častěji.

Absolutní teplotní rekord

Nejvyšší oficiálně naměřená teplota v České republice je 40,4 stupně Celsia. Zaznamenána byla 20. srpna 2012 v Dobřichovicích u Prahy. Tento den byl součástí rozsáhlé vlny veder, která zasáhla celou střední Evropu. Předchozí rekord z roku 1983 činil 40,2 stupně a byl naměřen v Praze-Uhříněvsi.

Teploty nad 35 stupňů se v českých nížinách vyskytovaly v minulosti jen výjimečně. Od roku 2000 se však takové hodnoty objevují téměř každý rok, někdy i opakovaně během jednoho léta.

Rekordně teplá léta

Za nejteplejší léta v historii českého měření, které sahá do roku 1775, jsou považována léta posledních dvou desetiletí. Léto 2019 patřilo k vůbec nejteplejším s průměrnou teplotou o více než 2 stupně nad dlouhodobým normálem. Mimořádně teplá byla i léta 2003, 2015, 2018 a 2022, kdy se teploty nad 35 stupňů vyskytovaly opakovaně po dobu několika dní.

Pro srovnání: průměrná letní teplota v období 1961 až 1990 činila v Praze-Klementinu přibližně 17,8 stupně. V posledním desetiletí se tento průměr posunul nad 19 stupňů, což je nárůst, který má zásadní dopad na zemědělství, vodní hospodářství i zdraví obyvatel.

Nejteplejší města v Česku

Nejvyšší teploty se v Česku pravidelně měří v těchto oblastech:

• Praha a střední Čechy — efekt městského tepelného ostrova zvyšuje teplotu v centru Prahy o 2 až 4 stupně oproti okolní krajině. Betonové a asfaltové povrchy akumulují teplo a v noci ho pomalu uvolňují.
• Jižní Morava — Břeclav, Hodonín a okolí řeky Dyje patří ke klimaticky nejteplejším regionům Česka. Panonské vlivy sem přinášejí horký vzduch z jihovýchodu.
• Polabská nížina — nízká nadmořská výška a rovinatý terén umožňují výrazné prohřátí při letních anticyklonách.
• Podkrušnohoří — uzavřené polohy v závětří Krušných hor se při jihozápadním proudění silně přehřívají.

Vlny veder a jejich průběh

Vlna veder nastává, když maximální teplota překročí 30 stupňů alespoň tři po sobě jdoucí dny. V Česku jsou vlny veder spojeny s takzvanou blokující anticyklónou, kdy se tlaková výše ustálí nad střední Evropou a brání přísunu chladnějšího atlantského vzduchu. Horký vzduch ze Středomoří nebo severní Afriky proudí přes Alpy do Čech a s každým dnem se dále prohřívá.

Nejdelší vlny veder v Česku trvaly 10 až 14 dní. Během nich se tropické noci, tedy noci s minimem nad 20 stupňů, stávají normou ve městech. Nedostatečné noční ochlazení představuje zdravotní riziko zejména pro starší lidi a chronicky nemocné.

Klimatický trend

Průměrná roční teplota v Česku vzrostla od roku 1961 přibližně o 2 stupně Celsia. Letní měsíce se oteplují rychleji než zimní. Počet tropických dní s teplotou nad 30 stupňů se v nížinách zdvojnásobil. Prodloužilo se i trvání teplého období, kdy letní teploty nastupují dříve v květnu a přetrvávají déle do září.

Tento trend potvrzují data Českého hydrometeorologického ústavu i evropské klimatické služby Copernicus. Letní vedra, která byla v minulosti výjimečná, se stávají běžnou součástí českého podnebí. Sledování teplotních předpovědí a výstrah nabývá na důležitosti pro plánování aktivit i ochranu zdraví.