Tornáda v České republice: vzácný, ale smrtelný fenomén

Tornádo z 24. června 2021, které zasáhlo Hodonín, Lužice a Moravskou Novou Ves, bylo nejsilnějším zaznamenaným tornádem v české historii (odhad F3–F4). Zabilo 6 lidí, zranilo stovky a zničilo celé ulice. Ukázalo, že i střední Evropa čelí tomuto extrémnímu jevu.

Jak často se tornáda v ČR vyskytují?

Ročně je v Česku zaznamenáno průměrně 1–3 tornáda, většinou slabá (F0–F1). Nejčastěji se vyskytují na jižní Moravě, v Polabí a v Podkrušnohoří. Sezóna trvá od května do září s maximem v červnu a červenci, kdy je konvektivní aktivita nejsilnější.

Varovné signály

• Zelenkavé zabarvení oblohy
• Obrovský kumulonimbus s rotujícím základem (wall cloud)
• Silný krupobití — často předchází tornádu
• Náhlé utišení větru po silné bouřce
• Hlasitý zvuk připomínající nákladní vlak

Co dělat při varování

Okamžitě vyhledejte úkryt — ideálně sklep, suterén nebo vnitřní místnost bez oken v přízemí. Vyhněte se oknům, skleněným plochám a lehkým stavbám. Pokud jste venku a nemůžete se ukrýt, lehněte si do příkopu nebo prohlubně a chraňte hlavu. V autě zastavte mimo mosty a nadjezdy.

Proč se tornáda v Česku zhoršují?

Klimatologové upozorňují, že s oteplováním roste energie dostupná pro bouřky. Vyšší teploty povrchu a vlhkost vzduchu vytvářejí příznivější podmínky pro supercely — mateřské bouřky, z nichž tornáda vznikají. Přesný dopad klimatické změny na četnost tornád v ČR je předmětem výzkumu.